Vyrazte napříč Korunou Vysočiny za zážitky
Zveřejněno 3. 6. 2024 13:36
Z Vojnova Městce až do Nedvědice se můžete rozjet po cyklotrase EuroVelo 4. Při bezmála osmdesátikilometrové cestě toho uvidíte opravdu hodně. Třeba rašeliniště a stezku vedoucí rezervací kolem rozlehlého rybníka Velké Dářko, v němž se můžete také vykoupat. Koupání a relax zkuste i u Pilské nádrže ve Žďáře nad Sázavou, ujít si nenechte tamní Zelenou horu s unikátní památkou UNESCO v podobě Santiniho kostela sv. Jana Nepomuckého a pod ní zámek na místě zrušeného cisterciáckého kláštera s nabídkou zábavy a poznání v Muzeu nové generace. To za přispění moderních technologií interaktivní formou přibližuje kulturní dědictví žďárského regionu.
Prohlédnout si ve Žďáře můžete i další Santiniho počiny, neboť opat cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva architektu Janu Blažeji Santinimu Aichlovi v druhé dekádě 18. století zadával jednu stavbu za druhou. Tou první byl žďárský Dolní hřbitov, původně morové pohřebiště, jež bylo později rozšířeno, takže z výšky připomíná tvar lidské lebky. Santiniho dílem je i statek ve Dvorské ulici či úprava interiéru baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v areálu zámku. Se zámkem se pojí i legenda o známém žďárském upírovi – správci Janu Aloisi Ulrichovi, jenž po smrti vstával z hrobu a napadal lidi. Jeho rakev byla proto vykopána a otevřena, správci oddělena hlava od těla a do úst nasypán mák s tím, že kolik zrnek máku, tolik let nebude strašit. Tělo pak zasypali hašeným vápnem, rakev zatloukli a zakopali, o čemž se dochoval úřední záznam v jihlavské kronice. Pak už se Ulrich neukázal.
Ze Žďáru vás cyklotrasa zavede do novoměstské Vysočina Areny, známé mistrovstvími světa v biatlonu i Světovým pohárem horských kol, kde se v Cyklo Aréně Vysočina nabízí k vyžití singletracky o různých stupních obtížnosti, okruhy pro silničních kola i pumptracková dráha. Centrum Nového Města na Moravě láká turisty památkovou zónou či expozicemi v Horáckém muzeu či Horácké galerii. Na dvorku muzea v sezoně uvidíte Mlejnek z Víru, unikátní soubor vyřezávaných postaviček rozpohybovaných táhly poháněnými vodou. Po smrti autora - Vincence Navrátila z Víru - dědicové mlýnek věnovali Horáckému muzeu. Zajít můžete i do Strašidelného podzemí ve sklepě muzea, kde uvidíte a uslyšíte místní strašidla.
Řadu zajímavostí objevíte taktéž v Bystřici nad Pernštejnem. V létě návštěvníky láká koupaliště s přihřívanou vodou, zajímavostí je Park miniatur se zmenšeninami šlechtických sídel na horním toku řeky Svratky, Pohádková alej nebo Centrum Eden. To se nachází ve zrekonstruovaném bývalém zámečku u nádraží a nabízí expozici panského bydlení, horáckou vesničku, expozici využití obnovitelných zdrojů i akce pro veřejnost. Na bystřickém náměstí zase najdete Městské muzeum s ojedinělou expozicí živých ryb i expozicí zaměřenou na uranovou rudu, jež se na Bystřicku dobývala šest desítek let až do roku 2017 a měla zásadní vliv na rozvoj města. Speciální kategorii pak představuje depozit Muzea veterán TATRA klub v bývalém lihovaru s desítkami nablýskaných veteránů.
Trasa poté zamíří do vírského údolí, jímž protéká řeka Svratka. Lákadlem obce sevřené mezi skalami jsou v létě ferraty – zajištěné cesty po skalách, vhodné nejen pro zkušené lezce. Pod přehradní hrází ožívá někdejší vírská továrna Rotter. Noví majitelé v areálu postupně uvádějí do provozu půjčovnu sportovních potřeb, infocentrum, restauraci, hostel, prodejnu a výrobnu jedlých suvenýrů a mnoho dalšího. Přesvědčte se sami, co všechno už v prostorách dnešní Továrny Vír můžete najít a vyzkoušet. Okolní kopce klesající do údolí jsou jedinečným terénem pro cyklistické traily všech obtížností. A až se nabažíte kouzelných výhledů i adrenalinu, pusťte se směrem k pohádkovému hradu Pernštejn.
Mohutný hrad, který mají v oblibě turisté i filmaři, získal přídomek nedobytný díky úspěšné obraně hradní posádky při pokusu švédských vojsk generála Torstenssona sídlo v roce 1645 dobýt. Za návštěvu stojí i obnovená vrchnostenská zahrada či naučné stezky, které se v okolí Pernštejna nacházejí. Skutečným unikátem je stříbrný poklad vystavený v nedvědickém turistickém informačním centru. Skládá se z několika stovek stříbrných mincí pocházejících z celé Evropy, které byly objeveny u nedalekého Dolního Čepí. Patrně šlo o válečnou kořist, kterou si tam v době obléhání Pernštejna Švédy uložil některý z důstojníků. V každém případě se onen člověk pro peníze nevrátil a mince poté přečkaly v zemi téměř pět století.
Trasa výletu: zde
Fotografie: Roman Šulc, Miloš Neuman a Leoš Římovský