Naučná stezka kolem Štěpánova mapuje nejenom slavnou hornickou minulost
Zveřejněno 17. 6. 2024 13:59
Čtrnáctikilometrová trasa s jedenácti stanovišti přibližující zajímavosti Štěpánova nad Svratkou ležícím ve žďárském okrese a Kraji Vysočina nese název Štěpánovský čtyřlístek a je zajímavá také tím, že se na její tvorbě podílely děti z tamní základní školy. Startuje tak u štěpánovské školy a kromě přírodních zajímavostí, památek či okolních osad se zaměřuje i na významnou historickou kapitolu, kterou byla těžba rud, zejména stříbra ve středověku.
Hned v centru městečka je k vidění zajímavý kostel svatého Petra a Pavla, původně románský, který za dobu své bezmála 800 let dlouhé historie prošel různými stavebními úpravami. K nejzásadnějším změnám došlo po ničivém požáru svatostánku v roce 1917, kdy shořel téměř celý kostel a roztavily se i zvony. V první polovině 20. let minulého století tak na pozůstatcích ohněm zničeného kostela vznikla netradiční kubistická stavba, jež figuruje mezi našimi předními objekty tohoto uměleckého stylu.
V centru se nachází i Hornický cechhaus Štěpánov. Malé muzeum přístupné mimo akce pro veřejnost po domluvě představuje slavnou hornickou minulost místa. Expozice se zaměřuje na středověkou hornickou činnost, jejíž pozůstatky se těší zájmu odborníků jakožto zachovalejší než ve známých hornických oblastech – kupříkladu v Jihlavě, Kutné Hoře či Krušných horách, kde středověká důlní díla překryla další těžba, anebo byla zcela zničena. Svým názvem cechhaus odkazuje na fakt, že první horníci k nám přicházeli z německých zemí. V muzeu umístěném v historickém domě jsou k vidění rovněž tradiční nástroje středověkých horníků – želízko a mlátek, které mají horníci i ve svém cechovním znaku. Mlátek je velké železné kladivo, jímž horník při dobývání rudy ‚mlátil‘ do špičatého želízka, které se postupně a podle tvrdosti horniny tupilo. Spotřeba želízek proto byla mnohonásobně větší než mlátků, přičemž tento poměr se odráží i na dochovaných artefaktech.
Z centra Štěpánova trasa stezky pokračuje podél silnice II/387 lokalitou Borovec okolo zalesněného vrchu, v němž se nachází řada nepřístupných zaniklých štol, dále místy zvanými Hamry k lávce přes řeku Svratku. Za ní pak pokračuje k osadě Švařec, kde se nachází nejenom technická památka, kterou je dřevěná krytá lávka s šindelovou střechou. Ta pochází z roku 1873 a je dvaadvacet metrů dlouhá a dva široká. Zajímavostí je taktéž památkově chráněná polodřevěná hornická kaple Nejsvětější Trojice, typická ukázka lidové architektury, kterou vystavěli zbožní horníci těžící v okolí stříbro. Ačkoliv první písemná zmínka o kapli pochází až z první poloviny 16. století, při rekonstrukci v roce 2022 byla ve stěně za oltářem objevena zazděná románská okénka, takže stavba může být o dvě století starší. Zděnou kapli s dřevěnou kruchtou doplňuje věžička pokrytá šindelem.
Nad kaplí se v kopcích rozkládá národní přírodní památka Švařec s podhorskými loukami a pastvinami, kde je na jaře možné narazit na ohrožený vstavač kukačku, pětiprstku žežulník i další vstavačovité rostliny, stejně jako tam našla útočiště řada chráněných živočichů. Trasa naučné stezky pokračuje do malé osady Brťoví a odtud se mezi lesy a pastvinami obrací k osadě Čtyři Dvory. Tam se v létě nabízí koupání v příjemném koupališti na okraji vsi. Cesta vede dál nejdříve po proudu Záskalského potoka, pak po lesní účelové komunikaci podél obory Borovec a následně po lesních cestách a kolem Svratky zpět ke Štěpánovu.
Trasu naučné stezky najdete zde.